Jak počítáme

Data

Ministerstvo dopravy zveřejňuje každý den výsledky všech technických prohlídek a měření emisí (Informační systém technických prohlídek, ISTP): VIN, značku a obchodní označení, datum první registrace, stanici, čas zahájení a ukončení, stav tachometru, celkový výsledek a kódy závad se stupněm A/B/C. Surová data neukládáme: po zpracování dne zůstanou jen souhrny a poslední prohlídky každého VIN. Teď pracujeme s 2 468 dny (1. 1. 2020–11. 10. 2026, 46 748 771 prohlídek); celá historie je dostupná od roku 2008.

Neúspěšná prohlídka

Pravidelná technická prohlídka s výsledkem dočasně způsobilé (vážná závada B, vůz musí do 30 dnů znovu) nebo nezpůsobilé (nebezpečná závada C). Lehké závady (A) auto neshodí. Statistiky spolehlivosti počítáme jen z pravidelných prohlídek osobních aut (M1); opakované, evidenční kontroly a prohlídky před registrací vynecháváme, aby jedno auto nebylo započítané víckrát.

Srovnání se stejně starými auty

Starší auta propadají častěji. Proto model srovnáváme s očekáváním: pro každý věk vezmeme podíl neúspěšných u všech osobních aut a vynásobíme ho počtem prohlídek modelu v tom věku. „+20 % proti průměru“ znamená, že model měl o pětinu víc neúspěšných prohlídek, než by měla stejně stará průměrná auta.

Přísnost stanice

Stanice, kam jezdí hlavně stará auta nebo nákladní auta, by měla vysoký podíl neúspěšných i při průměrné přísnosti. Pro každou stanici proto spočítáme očekávaný počet neúspěšných prohlídek podle aut, která na ni přijela: model × stáří × kategorie (u vzácných modelů jen kategorie × stáří), s celostátním podílem neúspěšných. Přísnost = skutečný počet / očekávaný. Ukazujeme i přibližný 95% interval (Poissonovo rozdělení počtu neúspěšných); stanice s malým počtem prohlídek mají interval široký. Přísnost neznamená kvalitu: přísnější stanice může jen důsledněji odhalovat závady.

Nájezd

Stav tachometru z poslední prohlídky každého VIN v datech, rozdělený podle stáří vozu. Ukazujeme medián a kvartily. Pokles tachometru mezi dvěma prohlídkami o víc než 1 000 km označíme jen v prověrce konkrétního VIN, nikdy ve veřejných seznamech.

Modely

Obchodní označení je v datech volný text („OCTAVIA“, „OCTAVIA COMBI“, „OCTAVIA (1Z)“). Pravidla ho převádějí na model: odstraní karoserii (combi, variant…), motorizaci, opakovanou značku a sjednotí zápis. Generace v závorce se zachová zvlášť. Nejčastější označení kontrolujeme ručně.

Palivo a elektroauta

Palivo (benzín, nafta, plyn LPG/CNG) je v datech jen u měření emisí, které většinou dělá samostatná stanice měření emisí. Záznamy spojujeme podle VIN, takže palivo známe u auta, které bylo na emisích kdykoli v importovaném období. Hybridy mají benzín, auta přestavěná na LPG nebo CNG počítáme k plynu.

Elektroauta na měření emisí nejezdí, v datech ale označená nejsou. Za elektroauto proto považujeme model, u kterého žádné z aspoň 30 aut, která už byla na pravidelné prohlídce, nikdy nemělo emisní záznam (Tesla, Enyaq, ID.3…). Nová auta před první pravidelnou prohlídkou na emise nejezdí vůbec, takže úplně nové modely zatím nezařadíme. Elektrické verze modelů, které mají i spalovací motor (Kona Electric, e-Golf), se tak počítají ke spalovacím. Statistiky podle paliva počítáme z historie prohlídek jednotlivých vozů, proto se počty mohou mírně lišit od ostatních stránek.

Segmenty a země původu

Zařazení modelů do segmentů (městská auta, nižší střední třída, SUV, MPV…) a zemi původu značek přebíráme z Wikidat (licence CC0) a u modelů, které tam zařazení nemají nebo ho mají nepřesné, ho doplňujeme ručně. Model má jeden segment za celou historii – když se z MPV stalo SUV (Peugeot 3008), řadíme ho podle současné podoby. Země původu je země značky, ne místo výroby.

V žebříčcích podle segmentu a země původu porovnáváme stejně jako jinde s auty stejného stáří. Výsledek ovlivňuje i to, kdo auta kupuje: dražší auta častěji jezdí ve firmách se servisem podle plánu.

Vozový park

Počty, stáří, paliva, CO₂ a modely osobních aut (kategorie M1) bereme z měsíčního výpisu Registru silničních vozidel Ministerstva dopravy. Za Česko jsou to všechna auta ve stavu „provozované“. Stáří počítáme od data první registrace (i v zahraničí), CO₂ je kombinovaná hodnota z technického průkazu (má ji asi dvě třetiny aut). Mezi provozovanými jsou i auta, která už nejezdí, ale nikdo je nevyřadil – skutečný vozový park je proto o něco mladší.

Kraje a okresy: registr v otevřených datech u aut v provozu neuvádí místo registrace (adresy vlastníků jsou osobní údaje a nezpracováváme je). Auto proto přiřazujeme ke kraji a okresu podle stanice, kde bylo naposledy na technické nebo emisní kontrole – jde o auta, která byla na STK v okrese, ne o auta v okrese registrovaná. Započítáme jen auta, která mají prohlídku v našich datech; auta před první STK (do 4 let) chybí, proto kraje a okresy srovnáváme s celým Českem počítaným stejně. Údaje o stáří a palivech ukazujeme až od 2 000 aut. Pracujeme jen se souhrny, nikdy s jednotlivými vozidly.

Vyřazená vozidla jsou osobní auta vyřazená z provozu za 12 měsíců před datem výpisu, podle úřadu, který je vyřadil.

Minimální počty

• Stránka modelu: aspoň 100 prohlídek, ve vyhledávačích a žebříčcích od 400.
• Věk modelu v grafu a tabulce: aspoň 60 prohlídek; v žebříčku věkové skupiny 150.
• Přísnost stanice: aspoň 300 pravidelných prohlídek.
• Nájezd: aspoň 40 vozů daného stáří.

Prahy jsou nastavené na zkušební období několika měsíců dat; s delší historií porostou.

Závady

Kódy závad podle přílohy vyhlášky č. 211/2018 Sb. Popisky zatím uvádíme na úrovni skupin položek kontroly (např. 4.1 Světlomety).